Mír. Hodně omílané slovo. A to nejenom v poslední době, ale celkově vlastně neustále. Nechci nějak poučovat nebo snad moralizovat, ale podle mě by se měl každý z nás snažit o mír nejenom kolem nás, ale i v nás. Vše se dá vyřešit domluvou. Stačí klid. Nádech. Výdech. A jde to.
Poprvé se tento den slavil již v roce 1981, avšak až v roce 2001 schválilo Valné shromáždění OSN tento den jako Mezinárodní den míru. Jde zároveň i o svátek celosvětový. Má nám připomínat jak soudržnost, tak i války, které již byly naštěstí ukončeny. Tento svátek se slaví každý rok 21. září po celém světě. Zdůrazňuje nám důležitost absence válek, a je důležitý pro mnoho lidí, zemí, politických i vojenských skupin.
Myslím, že nejeden modlící se člověk po celém světe se modlí právě za ukončení současné války, a je tím pro něj tento den o to důležitější. A i když jsme každý úplně jiný – charakterově, povahově, barvou pleti, měli bychom držet pohromadě. Jsme lidé, a pořád chci pevně věřit tomu, že se dá na spoustě věcí dohodnout. I kdyby formou kompromisů – když se chce, všechno jde.
Stejně tak, jak je ale důležitý mír kolem nás, je důležitý i mír v nás. Je důležité si všímat všeho kolem nás, všech těch malých každodenních zázraků, které mnohdy kvůli překážkám přehlížíme. Zkusme se ale na svět podívat trošku veseleji, trošku víc přes růžové brýle, a vnímejme tu nádheru kolem nás. To, co vidíme kolem sebe, je jen zrcadlení našeho nitra. Udržením si míru v nás nám nakonec pomůže i zvládnout nástrahy života.
Skvěle to vystihl autor knihy Alchymista Paulo Coelho, který napsal: “Tajemství štěstí je v tom, jak se dívat na všechny krásy světa a nezapomenout přitom ani na chvíli na dvě kapky oleje na lžičce.”