Každý pěstitel si své rostlinky pečlivě chrání, stará se o ně a dělá vše pro to, aby byly krásné, vitální a hodně plodily. Víte, že své krásné rostlinky si můžete v podstatě “naklonovat”? Říká se tomu řízkování, a při dodržení správného postupu můžete mít nové rostlinky ve stejné kvalitě a se stejnou genetickou informací, jaké už ve skleníku máte. Pojďme se společně podívat na to, co to řízkování vlastně je, u jakých rostlinek je vhodné ho dělat a čemu se vyvarovat.
Co je to řízkování rostlin?
Řízkování rostlin je vegetativní způsob jejich rozmnožování, při kterém se od mateřské rostliny odebere část (řízek), která se následně zakoření a vytvoří novou samostatnou rostlinu. Tento způsob reprodukce nevyužívá semena, ale části rostliny, jako jsou stonky, listy nebo kořeny.
Existují různé druhy řízkování:
Stonkové řízky – kus stonku s listy nebo pupeny se vloží do vody, živného roztoku nebo substrátu, kde zakoření.
Listové řízky – u některých rostlin (např. fialky) lze použít celý list nebo jeho část k zakořenění.
Kořenové řízky – kus kořene se odřízne a vloží do půdy nebo hydroponie, aby vytvořil novou rostlinu.
Řízkování je oblíbené, protože zachovává genetické vlastnosti mateřské rostliny, což znamená, že nová rostlina bude mít stejné vlastnosti jako ta původní (např. odolnost, vzhled či výnos).
Proč se řízkování rostlin dělá?
Řízkování rostlin se provádí hned z několika důvodů:
Zachování genetických vlastností: Řízkování umožňuje získat novou rostlinu, která je geneticky identická s mateřskou rostlinou. To je užitečné, když chcete zachovat specifické vlastnosti, jako je barva květů, velikost plodů nebo odolnost vůči chorobám.
Rychlejší množení: Oproti množení ze semen může řízkování vést k rychlejšímu získání nové rostliny, protože odpadá čas potřebný na klíčení a růst ze semínka.
Ekonomická výhoda: Řízkování je levný způsob, jak z jedné rostliny získat mnoho dalších. To je obzvláště užitečné v komerčním zahradnictví, kde je třeba rychle a efektivně rozmnožovat rostliny ve velkém množství.
Snadné rozmnožování těžko klíčících rostlin: Některé rostliny se obtížně množí semeny, protože buď špatně klíčí, nebo mají komplikované klíčící podmínky. U těchto druhů je řízkování často jednodušší a spolehlivější metoda.
Zdravé rozmnožování: Když máte zdravou a silnou mateřskou rostlinu, řízkování vám umožní získat další rostliny stejné kvality, což zvyšuje šanci na úspěšné pěstování.
Zachování vzácných rostlin: U některých vzácných nebo starších odrůd je řízkování jediný způsob, jak je udržet a zachovat, protože semena nemusí být dostupná.
Řízkování rostlin je způsob rozmnožování, který je velmi oblíbený mezi pěstiteli i hobby zahradníky díky jeho efektivitě a spolehlivosti.
Kdy je nejlepší řízkování rostlin provádět a proč?
Nejlepší čas na řízkování rostlin závisí na druhu rostliny a typu řízku (stonkový, listový, kořenový). Obecně ale platí tyto zásady:
Jarní a letní měsíce (duben až srpen): Toto je pro většinu rostlin ideální období pro řízkování, protože rostliny v této době aktivně rostou. Teplé počasí, dostatek slunečního světla a zvýšená vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro zakořenění. Rostlina má také dost času před zimou, aby se plně rozvinula.
Polovyzrálé řízky (léto až začátek podzimu): Mnohé dřevnaté keře a stromy, jako jsou levandule, růže nebo rozmarýn, se nejlépe řízkují v létě nebo na začátku podzimu, když jsou nové výhony částečně vyzrálé. Řízky jsou v této fázi dostatečně silné, ale stále mají schopnost zakořenit.
Podzim a zima (pro dřeviny a pokojové rostliny): Některé stálezelené rostliny, dřeviny a pokojové rostliny lze řízkovat i v chladnějších měsících, například na podzim nebo během zimy, když jsou podmínky méně extrémní. Rostliny jsou v tomto období v klidu a řízky mohou zakořenit pomaleji, což je užitečné pro ty druhy, které zakořeňují lépe při nižších teplotách.
Proč záleží na čase?
Růstová fáze: Rostliny jsou v době aktivního růstu (jaro a léto) lépe připraveny zakořenit, protože mají dostatek energie pro růst nových kořenů.
Teploty: Teplota je důležitá pro zakořenění. V teplejších obdobích zakořeňují řízky rychleji díky vyšší aktivitě v půdě a vyšší teplotě vzduchu.
Vlhkost: Na jaře a v létě bývá vyšší vzdušná vlhkost, což je pro řízky ideální, protože vlhkost snižuje ztráty vody a podporuje zakořenění.
Světlo: Dlouhé dny poskytují dostatek světla, což zvyšuje schopnost řízku tvořit nové kořeny díky fotosyntéze.
Jak při řízkování rostlin postupovat?
Hydroponie je úchvatná metoda pěstování, která si pro svou jednoduchost a výborné výsledky i mezi úplnými začátečníky našla své pevné místo v řadě Chytrých skleníků. Mimo ostatní nám ale výborně poslouží i při řízkování rostlin. Pojďme si to ukázat na stonkových řízcích rajčat, okurek a paprik.
Odeberte řízek mateřské rostliny. Řízek by měl být zdravý a vitální. Odběr můžeme spojit s pravidelným prostříháváním rostlin.
Očistěte jeho zakončení. Z konce řízku odeberte lístky a další výrůstky. Stonek lze pro urychlení růstu kořínků naříznout o několik centimetrů v podélném směru.
Vložte jej do hydroponického košíčku. Připravte si hydroponický košíček a kostky minerální vaty. Na naříznutý stonek přitlačte z obou stran připravené kostky a vložte jej v košíčku do hydroponického ramene. Řízek by měl mít v košíčku dostatečnou podporu.
Hlídejte optimální složení živného roztoku. Udržujte živný roztok dostatečně okysličený, dejte pozor na množství živin i správné pH. Nebo nechte péči o živný roztok na hydroponickém modulu.
Již během několika desítek hodin se při správných podmínkách začnou tvořit první kořínky a řízek začne být samostatnou rostlinou. Ta potom může žít přímo v hydroponii, a nebo ji můžeme po čase přesadit i do klasického půdního záhonku.
Jaké rostliny ze skleníku jsou vhodné pro řízkování?
Ve skleníku lze řízkovat mnoho druhů rostlin, zejména ty, které se běžně pěstují pro své plody, listy nebo okrasný vzhled. Mezi nejvhodnější rostliny pro řízkování ve skleníku patří:
Rajčata
Proč jsou vhodná: Rajčata jsou oblíbenou rostlinou pro řízkování, protože stonkové řízky snadno zakořeňují. Řízky z rajčat lze vzít z postranních výhonů, tzv. „zálistků“, které rychle zakoření ve vodě nebo substrátu.
Výhoda: Umožňuje rychlé rozmnožení a údržbu silných, zdravých rostlin.
Papriky a chilli papričky
Proč jsou vhodné: Papriky a chilli papričky lze také úspěšně množit řízkováním, ačkoli zakořenění trvá déle než u rajčat. Stonkové řízky paprik lze vzít z mladších výhonků.
Výhoda: Umožňuje zachování požadovaných vlastností konkrétních odrůd, zejména u hybridních druhů.
Bylinky (např. bazalka, rozmarýn, máta, tymián)
Proč jsou vhodné: Mnoho bylinek, jako je bazalka, rozmarýn, máta a tymián, je velmi snadno množitelných řízkováním. Lze odebrat stonkové řízky, které rychle zakoření ve vodě nebo půdě.
Výhoda: Rychlé zakořenění a možnost rychlého rozmnožení čerstvých bylinek pro kuchyňské použití.
Okurky
Proč jsou vhodné: Okurky lze řízkovat, ačkoli to není tak snadné jako u rajčat nebo bylinek. Mladé stonky mohou zakořenit, pokud jsou správně ošetřeny a umístěny do vhodného prostředí.
Výhoda: Řízkování umožňuje rychlé nahrazení rostlin, které ztratily vitalitu.
U řízkování okurek je velmi důležité dodržovat správný postup. 🥒
Vinná réva
Proč je vhodná: Vinnou révu lze množit řízkováním z dřevnatých výhonů, obvykle v zimních měsících. Skleník poskytuje kontrolované prostředí pro zakořenění.
Výhoda: Zajistí přesné zachování odrůdy a plodnosti révy.
Jahody
Proč jsou vhodné: Jahody se běžně množí pomocí řízkování nebo oddělování „dceřiných“ rostlin (odnoží). Skleník poskytuje ideální podmínky pro rychlé zakořenění klasicky v půdě i moderně hydroponicky.
Výhoda: Rychlé množení kvalitních plodonosných rostlin.
Levandule
Proč je vhodná: Levandule je další dřevnatá rostlina, která se snadno množí pomocí polodřevitých řízků, které dobře zakořeňují v kontrolovaném prostředí skleníku.
Výhoda: Rozmnožení aromatické a dekorativní rostliny pro zahradní i terapeutické účely.
Čemu se během řízkování rostlin vyhnout?
Během řízkování rostlin je důležité vyhnout se několika častým chybám, které mohou negativně ovlivnit úspěšnost zakořenění a růst nové rostliny. Mezi nejčastější chyby během řízkování rostlin patří:
Použití nekvalitního nebo nezdravého materiálu: Řízky by měly být odebírány z rostlin, které jsou zdravé, silné a bez známek onemocnění nebo poškození. Řízky ze slabých nebo nemocných rostlin mají menší šanci na úspěšné zakořenění.
Nevhodná velikost nebo špatný řez řízku: Příliš dlouhé nebo příliš krátké řízky nemusí správně zakořenit. Optimální délka závisí na druhu rostliny, ale obecně by měly mít stonkové řízky kolem 10-15 cm. Řez by měl být proveden ostrým a čistým nástrojem, aby se předešlo rozdrcení stonku a infekci.
Přílišná nebo nedostatečná vlhkost: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě řízků, zatímco nedostatek vlhkosti způsobí vysychání. Je důležité udržovat substrát mírně vlhký a zároveň zajistit, aby měl dobrý odvod vody.
Přímé slunce: Nové řízky jsou citlivé a mohou se spálit na přímém slunci. Je lepší je umístit na světlé, ale nepřímé sluneční světlo nebo do polostínu.
Kontaminace nástrojů: Řezací nástroje (nůžky, nože) by měly být před každým použitím dezinfikovány, aby se zabránilo přenosu chorob mezi rostlinami. Použití špinavých nástrojů může způsobit infekci a ztrátu řízku.
Nedostatek podpory zakořenění: Některé druhy rostlin zakořeňují lépe, když jsou řízky ošetřeny zakořeňovacím hormonem. I když to není vždy nezbytné, u citlivějších nebo náročnějších rostlin může použití takového přípravku zvýšit šanci na úspěch.
Přesazení příliš brzy: Příliš brzké přesazení řízku, tedy ještě předtím, než vytvoří dostatečný kořenový systém, může způsobit jeho neúspěch. Je důležité počkat, až se řízky dobře zakoření, což může trvat několik týdnů nebo déle v závislosti na druhu rostliny.
Nevhodné prostředí pro zakořenění: Pokud jsou podmínky příliš suché, příliš studené, nebo naopak příliš vlhké a teplé, zakořenění může selhat. Řízky by měly být udržovány v prostředí s mírnou vlhkostí, stálou teplotou (ideálně kolem 20-25 °C) a dostatečným světlem (ne na přímém slunci).
Dodržování správných postupů a vyvarování se chyb výrazně zvýší úspěšnost řízkování a pomůže vám získat zdravé a silné nové rostliny. 🌱